V tradiční astrologii figuruje dvanáct znamení, ale mýtický Hadonoš, nazývaný také „Serpentárius“ nebo „Ophiuchus“, se z horoskopického zvěrokruhu vytratil, respektive tam nikdy nebyl zahrnut. A je to škoda.
Ano, horoskop se dvanácti znameními se lépe počítá, zakresluje a vypadá symetricky. Přesto ani on nebude nikdy přesný, protože je zakreslen do kruhu 360 stupňů, ale rok má 365 a čtvrt dne, což vytváří pětistupňovou nepřesnost všeobecně známou jako orbis. Zahrnutí třináctého znamení by znamenalo rozbití systému se třiceti stupni pro každé znamení a poněkud víc práce navíc, ale proč to nezkusit? Není to ve své podstatě změna, ale návrat ke kořenům. Je tedy pravděpodobné, že Hadonoš byl ve zvěrokruhu kdysi vynechán kvůli zjednodušení. Nebo že by odkrýval nějaké možnosti, které nebylo vhodné ukazovat a zdůrazňovat?
Někteří lidé, klienti i astrologové, mohou myšlenku přijetí Hadonoše do zvěrokruhu odmítat. Mnozí se drží současného systému, protože je pro ně pohodlnější a nechtějí se učit něco nového. Pro ty a jim podobné Hadonoš není. Další se bojí, že ztratí svou dosavadní jistotu „svého“ znamení zvěrokruhu, které jim současný systém určil. Je jen na nich, jestli vykročí po nové cestě poznání.
Hadonoš je volbou pro ty, kteří hledají hlubší porozumění a nové perspektivy. Pokud lidé nechtějí přijmout tento koncept, je to naprosto v pořádku. Jsme tu pro ty, kteří jsou otevření změnám.
Přijetí Hadonoše do zvěrokruhu není o změně, je to návrat k pravému, původnímu stavu. Je pro ty, kteří hledají hlubší porozumění a nové perspektivy v astrologii. Pro hledače, kteří chtějí odhalit skryté pravdy a objevit nový rozměr sebe sama.
Přijetí Hadonoše do zvěrokruhu přináší možnost pokrýt oblasti lidské zkušenosti spojené s přechody a transformací, které jsou v astrologii často opomenuty. Inspirací je tedy především doplnění aspektu hluboké proměny, kde se světlo a tma střídají v neviditelných cyklech.
Ale vezměme to popořádku:
Umístění a rozložení: Kde Hadonoš ve zvěrokruhu začíná, nebo kde by měl začínat a kde končit?
Pokud má být zachován hlavní bod začátku zvěrokruhu, tedy jarní rovnodennost a tím začátek znamení Berana, pak Hadonoše najdete v mezisvětí mezi Štírem a Střelcem. Podle propočtů by Hadonoš měl začínat přibližně na 10. stupni znamení Štíra, tedy na přelomu října a listopadu. Symbolicky to koresponduje s tradicemi Dušiček (Památky zesnulých) a Halloweenu, tedy časem rozjímání a loučení s těmi, kdo již odešli. Tento přechod zároveň odráží spojení s mystikou a transformací, které Hadonoš přináší. Aby se tedy do zvěrokruhu vešlo 13 znamení, je nutné prostor současných dvanácti zkrátit z 30 stupňů na 28.
Zvěrokruhové rozvržení pro třináct znamení
Při zahrnutí Hadonoše by se zvěrokruh rozdělil na třináct částí po 28 stupních, úplně přesné dělení je:
– 0° – 27°41′ Beran
– 27°41′ Beran – 55°22′ Býk
– 55°22′ Býk – 83°03′ Blíženci
– 83°03′ Blíženci – 110°44′ Rak
– 110°44′ Rak – 138°25′ Lev
– 138°25′ Lev – 166°06′ Panna
– 166°06′ Panna – 193°47′ Váhy
– 193°47′ Váhy – 221°28′ Štír
– 221°28′ Štír – 249°09′ Hadonoš (tedy 10. stupeň dnešního Štíra a další 28 stupňů)
– 249°09′ Hadonoš – 276°50′ Střelec
– 276°50′ Střelec – 304°31′ Kozoroh
– 304°31′ Kozoroh – 332°12′ Vodnář
– 332°12′ Vodnář – 360° Ryby
Abychom rozklíčovali principy a archetypy Hadonoše, začněme třeba tím, že zkusíme identifikovat společné prvky, motivy a situace na historických dějinotvorných událostech, které se během jeho období od 1. do 28. listopadu v historii udály a rozdělit je na několik základních oblastí. Nejdříve výběr několika typických, soupis opravdu zásadních událostí je v závěru této sekce textu:
1. Války, revoluce a mocenské změny
– Říjnová revoluce (7. listopadu 1917), pád Berlínské zdi (9. listopad 1989), bitva na Bílé hoře (8. listopad 1620), Křišťálová noc (10. listopad 1938).
– Společným znakem jsou zásadní mocenské přesuny nebo vzpoury proti autoritě, často s trvalým dopadem na státní nebo ideologické uspořádání.
2. Konec a počátek životních cyklů
– Dušičky (2. listopad 998), pokus o převrat – templáři (2. listopad 1308), objevení Magalhaesova průlivu (1. listopad 1520).
– Tato témata vypovídají o přerodu a změně směrů, kde je zřejmá symbolika života a smrti, nejen v doslovném slova smyslu, ale i jako metafora přechodů.
3. Vědecké a technologické pokroky
– První vodíková bomba (1. listopad 1952), Sputnik 2 s Lajkou (3. listopad 1957), Apollo 12 přistává na Měsíci (19. listopad 1969).
– Listopad tedy přináší zásadní skoky v chápání technologií a vědy, ale zároveň výzvy a otázky ohledně jejich etického využití.
4. Kulturní milníky a paměť národa
– Náprstkovo muzeum (1. listopad 1874), Teatro di San Carlo (4. listopad 1737), Mé vlasti premiéra (5. listopad 1882).
– Představují uchovávání historie a kulturní identity, a to skrze muzea, koncerty či filmové události. Zaznamenávají důležité momenty národní nebo kolektivní paměti.
5. Osudové náhody a tragédie
– Kostnický koncil a Jan Hus (28. listopad 1414), potopení Britannicu (21. listopad 1916), teroristický útok v Paříži (13. listopad 2015).
– Události s nádechem osudovosti, kde se střetávají aspekty individuálního osudu s kolektivními oběťmi a tragédiemi.
Pokud bychom tedy chtěli z těchto společných znaků vyvodit jakýsi „kód“ listopadových událostí, který by mohl souviset i se symbolikou přechodného období mezi znameními Štíra a Hadonoše, vidíme, že tato období zdůrazňují význam vnitřní i vnější transformace, ať už kulturní, osobní či celospolečenské.
Podíváme se na každou událost podrobněji a pokusím se rozkrýt skryté vzory nebo další opakující se motivy. Rozdělením na kategorie níže se zaměříme na obecná témata, která se opakují napříč různými daty, ať už jde o přechod mezi starým a novým, propojování kultur nebo „krizové“ události, které následně přinesly významné změny.
1. Politické a mocenské transformace
– 1. listopad 1781: Císař Josef II. ruší nevolnictví – Zásadní změna ve struktuře společnosti, která ukončuje éru feudalismu a dává nový impuls osobní svobodě.
– 7. listopad 1917: Říjnová revoluce v Rusku – Přechod k novému společenskému uspořádání, a i když šlo o „revoluci“, šlo o vytvoření pevného řádu z chaosu.
– 9. listopad 1989: Pád Berlínské zdi – Tato událost symbolizuje spojení rozdělených území a ideologií, což přineslo nový směr k jednotě.
– 17. listopad 1989: Zásah proti studentům, Sametová revoluce – Začátek konce totalitního režimu v Československu a obnova demokracie.
– 13. listopad 1992: Zákon o dělení majetku ČSFR – Odrážející potřebu nového uspořádání po rozdělení ČSFR.
Vzorec: Tyto události odrážejí listopad jako období přechodů, kdy probíhá „transformace“ nejen ve fyzickém prostoru, ale především na úrovni kolektivního vědomí. Události ukazují, jak se mění vztahy mezi vládou a jednotlivcem, a také jak se společnost přetváří.
2. Kultura, identita a kolektivní paměť
– 1. listopad 1512: Michelangelo dokončuje výzdobu Sixtinské kaple – Kulturní poklad přetrvávající staletí, který v lidstvu evokuje „vznešené a božské“.
– 4. listopad 1922: Objevení Tutanchamonovy hrobky – Tento objev dal světu nový pohled na historii Egypta a inspiroval archeology po celém světě.
– 10. listopad 1674: Předání New Amsterdamu Angličanům (dnešní New York) – Kultura přechází z jedné sféry vlivu do jiné, což předznamenává vznik moderní metropole.
– 22. listopad 1963: Atentát na prezidenta J. F. Kennedyho – Kultura se vyrovnává s traumatem; ikonický příběh a změna v americké identitě.
Vzorec: Události listopadu nám naznačují motiv „kulturního zachování a ztráty“. Listopad, přechodný měsíc, ukazuje na transformaci kulturního odkazu: skrze umění, archeologii či události měnící podobu kolektivní paměti.
3. Revoluční vědecké a technologické průlomy
– 1. listopad 1952: První vodíková bomba – Překonání hranic vědy, ačkoli s nejednoznačnými důsledky pro lidstvo.
– 10. listopad 1871: Stanley najde Livingstona – Geografické objevy, jež otevřely nové cesty ke vzdáleným místům na Zemi.
– 15. listopad 1906: Jan Janský objevil čtyři krevní skupiny – Pokrok v lékařské vědě, jehož význam přetrvává dodnes.
– 16. listopad 1965: Vypuštění Veněry 3 k Venuši – První sonda, která dosáhla jiné planety, symbolizuje posun do nových světů.
Vzorec: Významné objevy, které přicházejí s přechodem mezi světy – světem „možného“ a „nepoznaného“. I když mohou nést rizika, otevírají nové hranice a vyvolávají fascinaci, která transformuje naše chápání reality.
4. Tragédie a krizové momenty s významnými následky
– 10. listopad 1938: Křišťálová noc – Pogrom, který odráží temné stránky lidské společnosti a eskalaci násilí.
– 13. listopad 2015: Teroristické útoky v Paříži – Symbolika nespravedlnosti a trauma, které sjednocuje společnost proti násilí.
– 23. listopad 1620: Zrušení Majestátu na náboženskou svobodu – Náboženské represe s důsledky na budoucnost českého národa.
Vzorec: Témata tragédie a ztráty, které však nezůstávají jen „temnými místy“ v historii. Připomínají nám, že i z krize může vzniknout nová síla nebo obnova, která posílí kolektivní vůli čelit temným stránkám.
5. Symbolika smrti, mystiky a archetypálních postav
– 1. listopad 1520: Magalhaes objevil Magalhaesův průliv – Průchod do neznáma, podobně jako duše prochází ze světa živých.
– 2. listopad 998: Zavedení modliteb za duše v očistci (Dušičky) – Připomínka mrtvých, oslava „přechodu“ do jiné formy existence.
– 28. listopad 1943: Teheránská konference – Osudové setkání, které určilo směřování budoucnosti.
Vzorec: Tento měsíc zdůrazňuje jakousi mystickou cestu mezi životem a smrtí. Listopad nese energii smrti, očisty, ale i síly, která vzniká na „druhé straně“ – ať už v duchovním či fyzickém smyslu.
Podívejme se na archetypy, které listopad a zmíněné události reprezentují, a jak nás možná provází právě skrze cyklické proměny. Zde jsou hlavní archetypy, které rezonují v tomto období:
1. Archetyp Průvodce nebo Proroka
– Příklady: Michelangelo, který přináší poselství duchovního zobrazení světu skrze Sixtinskou kapli; Jan Hus jako reformátor, který předjímá duchovní a morální přeměnu společnosti.
– Projev archetypu: Průvodce nebo prorok je často postava, která zprostředkovává přechod mezi světy – vidí nebo chápe skryté pravdy a snaží se je přinést světu. Tento archetyp je jakýmsi „mostem“ mezi dvěma rovinami bytí nebo poznání.
– Symbolika v listopadu: Listopad symbolicky představuje měsíc, kdy tento typ postav či událostí nabývá na důležitosti, protože se zaměřuje na přechodové fáze a podstatné vize, které mění současný stav.
2. Archetyp Bojovníka nebo Ochránce
– Příklady: Bitva na Bílé hoře, která přináší změnu společenských sil v Čechách; Pád Berlínské zdi, který symbolizuje boj za svobodu a proti totalitě.
– Projev archetypu: Bojovník nebo ochránce v listopadu často přináší jakýsi zlom, kdy se stávající struktury boří a lidé se staví za to, co považují za správné. Může jít o boj za svobodu, za pravdu nebo za ochranu hodnot a práv.
– Symbolika v listopadu: Tento archetyp je zde spojen s listopadovými událostmi jako boj proti útlaku či nesvobodě. Listopadové změny přicházejí často skrze boj nebo krizi, která vyžaduje postavení se za to, co je správné.
3. Archetyp Léčitele nebo Moudrého učitele
– Příklady: Objevy v medicíně (Jan Janský a krevní skupiny); Asklépios jako inspirace k symbolice Hadonoše; příchod Dušiček jako období duchovní péče a smíření.
– Projev archetypu: Léčitel léčí nejen tělo, ale i duši, a přináší porozumění tomu, co je pod povrchem. Moudrý učitel zase předává vědění, které transformuje společnost.
– Symbolika v listopadu: Listopad je symbolicky obdobím léčení nebo poklidného smíření se s tím, co končí, a přijetí hlubších pravd. Archetyp Léčitele zde znamená ozdravení či transformaci, která ale není snadná a může vyžadovat oběti.
4. Archetyp Ničitele nebo Revolucionáře
– Příklady: Říjnová revoluce, Sametová revoluce, zrušení Majestátu císařem Ferdinandem II.; Atentát na J. F. Kennedyho – všechno události, které rozbíjí starý řád.
– Projev archetypu: Ničitel či revolucionář má sílu proměnit společnost odstraněním zastaralých struktur a systémů. Tento archetyp se nebojí ničení, protože ví, že je to cesta k novému začátku.
– Symbolika v listopadu: Tento archetyp je v listopadu zastoupen silně, protože období „umírání“ starých pořádků, obměny a transformace přináší i destrukci, která je potřebná pro budoucí růst.
5. Archetyp Hledače nebo Průkopníka
– Příklady: Magalhaes objevuje Magalhaesův průliv, Apollo 12 přistává na Měsíci, objev hrobky Tutanchamona.
– Projev archetypu: Hledač je archetyp, který se nebojí vydat do neznámého. Hledá nové území, nové vědění a inspiraci, která mu umožní posunout hranice poznání.
– Symbolika v listopadu: Tento archetyp představuje listopadovou hloubku a tajemství. Hledač přináší nový pohled na věci, které byly dosud skryté, a jeho cesta odkrývá nejen nové cesty, ale často i nové otázky o podstatě existence.
V tomto kontextu je opravdu zajímavé datum 17. listopadu, které raně křesťanský teolog Kléméns Alexandrijský zmiňuje jako možné narození Krista. Hadonoš by tedy také představoval symbol přechodu, transformace a duchovní iniciace, což rezonuje s příchodem duchovního učitele nebo zprostředkovatele mezi světy, jako byl Kristus. Byť není možné toto datum a událost jednoznačně doložit, přece jen je pravděpodobnější, než 25. prosinec, který je umělým svátkem křesťanskou církví dosazeným do období zimního slunovratu, aby tak překryl původní „pohanský“ nádech oslav v tomto období.
Hadonoš, archetyp „průvodce mezi světy“ nebo „léčitele“, by tedy mohl být vhodným astrologickým obdobím pro takový duchovní archetyp, který ztělesňuje lásku, oběť a hluboké vnitřní proměny. Navíc křesťanská symbolika Krista, podobně jako symbolika Hadonoše, spočívá v překonání smrti a v naději na nový život či věčný život.
Hadonoš jako astrologické znamení představující Kristovo narození by tak přinesl interpretaci, která podtrhuje Kristovo spojení s těmi nejhlubšími transformačními silami a symboly – od moci nad životem a smrtí až po přechod a znovuzrození, stejně jako Hadonoš vládne období, které je spojováno s přemítáním o smrti a životě po ní.
Hadonoš by zapadal do archetypu „Průvodce přechodů a proměn“ nebo „Léčitele-duchovního alchymisty.“ Tento archetyp má několik hlavních rysů, které by mohly odpovídat jak působnosti Hadonoše, tak duchovnímu vlivu, který se připisuje postavám podobným Kristovi nebo Asklépiovi.
Zde jsou jeho klíčové atributy:
1. Průvodce mezi světy: Archetyp Hadonoše by měl představovat most mezi běžným a duchovním světem. Je to někdo, kdo se pohybuje mezi životem a smrtí, světlem a temnotou, kdo má schopnost chápat oba světy a přinášet poznání z jednoho do druhého. To rezonuje s mýtickými hrdiny a duchovními učiteli, kteří nabízejí vedení a porozumění a dávají tak naději na nový život nebo hlubokou vnitřní proměnu.
2. Léčitel-duchovní alchymista: Stejně jako Kristus nebo Asklépios, Hadonoš by ztělesňoval léčivé energie a alchymické proměny – tedy schopnost měnit bolest či utrpení ve vědomí a vnitřní sílu. Tito léčitelé nejsou zaměřeni jen na fyzickou léčbu, ale především na obnovu a očistu duše a vnitřního já.
3. Strážce hlubokých tajemství a proměny: Hadonoš jako archetyp by zastupoval tajemství skrytá za běžnou zkušeností, včetně těch, které se týkají smrti a života po ní. Přináší poznání a vhled, často ale i s důsledky nebo obětmi. Tento archetyp je ochráncem pradávných vědomostí a tajemství o životě a smrti, které je schopen sdílet s těmi, kdo jsou na takové vědění připraveni.
4. Reprezentant cyklů a znovuzrození: Hadonoš spojuje nejen začátek a konec, ale i cyklické aspekty existence. Archetyp má tedy výrazně transformační charakter a rezonuje s archetypem smrti a znovuzrození, přinášející proces hlubokého očištění a nového uvědomění.
Při podrobnějším zkoumání seznamu událostí mezi 1. a 28. listopadem vidíme, že právě na toto období připadá i mnoho zásadních technických a vědeckých objevů připadá. Překvapivě zde najdeme řadu pokroků, které vedly nejen k praktickým inovacím, ale měly také transformační vliv na společnost, kulturu, a dokonce i na pohled lidstva na vlastní místo ve vesmíru. Tento výběr technických událostí spadá do několika archetypálních kategorií, které skvěle korespondují s transformativní povahou Hadonoše. Rozdělme si je podle jejich archetypálních vlivů:
1. Objevování neznámého a expanze lidských hranic
– 3. listopadu 1957: Vypuštění Sputniku 2 s Lajkou jako prvním živým tvorem na oběžné dráze – posun v oblasti kosmického výzkumu a odvaha vkročit do nového prostoru, zde konkrétně fyzického neznáma vesmíru.
– 14. listopadu 1971: Mariner 9 se stal první sondou na oběžné dráze jiné planety než Země – objevování vesmíru v širším měřítku a první hlubší pohled na Mars.
– 16. listopadu 1965: Sovětský svaz vypouští sondu Veněra 3 k Venuši – sonda, která zasáhla povrch Venuše, což představuje jeden z prvních fyzických kontaktů lidstva s jinou planetou.
2. Nové perspektivy komunikace a záznamu
– 21. listopadu 1877: Thomas Edison oznamuje objev fonografu – průlom ve zvukovém záznamu, který umožnil poprvé uchovávat a reprodukovat lidský hlas i hudbu.
– 22. listopadu 1897: V Čechách byl natočen první hraný film, Hořický pašijový film – počátek filmové kultury, která změnila způsob sdílení a dokumentování příběhů a událostí.
3. Posun v oblasti dopravy a průmyslového rozvoje
– 10. listopadu 1899: Laurin & Klement představili první motocykl – začátek moderního českého automobilového průmyslu, který později rozvinul značky jako Škoda.
– 10. listopadu 1938: Změna na pravostranný provoz v Československu – důležitá změna v infrastruktuře, která odrážela i geopolitické vlivy a přizpůsobení novému řádu.
– 16. listopadu 1898: První eskalátory v Evropě, nainstalované v obchodním domě Harrods v Londýně – pokrok v oblasti veřejné dopravy a automatizace, které jsou součástí modernizace měst.
4. Vědecké pokroky a revoluční technologie
– 24. listopadu 1859: Charles Darwin zveřejnil *O původu druhů* – přelomový pohled na biologii a evoluci, jenž podnítil nové vědecké smýšlení a zpochybnil tehdejší vnímání vzniku života.
– 25. listopadu 1915: Albert Einstein prezentoval obecnou teorii relativity – tato teorie zcela změnila pochopení gravitace a prostoru a měla dlouhodobý vliv na fyziku a kosmologii.
5. Překročení hranic lidského vědění a jeho rizika
– 1. listopadu 1952: První vodíková bomba – symbol nové, destruktivní formy energie, který reflektuje, jak daleko může lidská technologie zajít.
– 10. listopadu 1938: Křišťálová noc – technologie, jako je propaganda a pokročilé komunikační sítě, byly zneužity k podpoře tragických a represivních režimů.
Shrnutí vlivů (principů) a archetyp a element Hadonoše
V těchto událostech se objevuje Hadonoš jako archetyp překročení hranic a jako průvodce transformace – buď ve smyslu přijetí nových horizontů (např. vesmír, záznam zvuku, evoluce) nebo v podobě technologií, které ovlivnily psychologii a kulturu společnosti. Právě díky tomu období listopadu přitahuje události, které symbolizují odvážné, ale často i riskantní kroky do neznáma, a tím Hadonoš stvrzuje svou archetypální roli – působí jako přechodový bod, kde se vize setkávají s realitou, nově vzniklé vědění proměňuje svět, ale zároveň přináší výzvy v podobě etických otázek a nutnosti porozumět důsledkům inovací.
Po hlubší analýze těchto událostí se jako dominantní element Hadonoše jeví vzduch s možným vlivem vody. Tato kombinace nabízí hlubší vhled do povahy změn, které období listopadu a archetyp Hadonoše přinášejí.
1. Vzduch jako hlavní element – Symbolizuje pohyb myšlenek, komunikaci a nové perspektivy:
– Vzduch odráží překročení dosavadních hranic – od vesmíru po vývoj technologií a vědění. Inovace, objevy a průzkumy představují odvahu a schopnost překročit známý rámec lidského vědomí.
– Ideové a filosofické pokroky – vzduchový element podporuje sílu myšlenky, která transformuje dosavadní vědění nebo přináší nové, často kontroverzní a radikální poznatky, jako např. Darwinova evoluční teorie nebo Einsteinova teorie relativity.
– Komunikace a šíření informací – Fonograf, film a jiné inovace ve zvukovém i obrazovém záznamu jsou techniky, které otevírají nové možnosti lidské komunikace a kulturní paměti, což je ústředním motivem vzdušného vlivu.
2. Voda jako podpůrný element – Intuice, hloubka a transformace emocí:
– Voda se projevuje ve smyslu emoční a kulturní hloubky, které transformativní technologie přinášejí. Změny, které technologie a nové objevy přinášejí, mění emocionální a společenské klima; například první natáčení filmu, záznam hlasu nebo zobrazení vesmíru se dotýkají emocí a narušují kulturní normy.
– Obřady a přechodové rituály – Vodní prvek doprovází události, které mají dlouhodobé emocionální následky, jako jsou například války, politické převraty nebo posuny v náboženském cítění (např. zrušení náboženské svobody či zrod nových států).
Kombinace vzduchu (inovace, pohyb vědomí a myšlenek) s podporou vody (emoční hloubka, změna kulturního klimatu) dává Hadonoši podobu průvodce změn, který čelí nejen hranicím vědomostí a objevů, ale i důsledkům těchto transformací na lidskou psychiku, etiku a hodnoty.
V archetypálním smyslu má Hadonoš mnoho společného s Vodnářem, ale s výrazně temnějším podtónem a hlubší symbolikou. Pokud Vodnář představuje vizionáře, který inspiruje k pokroku a hledá nové cesty, Hadonoš by symbolizoval transformátora, který se nezdráhá čelit neznámým a skrytým stránkám existence, aby umožnil skutečnou proměnu a smíření s tím, co je neviděné nebo odmítané.
Hadonoš je tedy „temnější verze Vodnáře“:
– Vodnář – Řídí se směrem k novému světlu, revolučním myšlenkám a svobodě.
– Hadonoš – Přetváří a obnovuje; jde dál než Vodnář a pracuje se skrytým obsahem, s hlubokými psychickými a mystickými vrstvami, které překračují běžnou racionalitu.
Další rozdíly a doplnění:
– Vodnář směřuje ven, k šíření poznání a rozšiřování společenských a intelektuálních obzorů.
– Hadonoš směřuje dovnitř a dolů, je průvodcem do hlubin nevědomí a tajemství, jejichž rozřešení může přinést úplnou transformaci jednotlivce i společnosti.
Tento archetyp Hadonoše by tedy ve zvěrokruhu přinášel jedinečnou dynamiku, která zůstává v propojení s Vodnářskými ideály, ale umožňuje plnou integraci skrytých, obvykle odmítaných aspektů lidské povahy a zkušenosti.
Shrnutí archetypální symboliky listopadového období Hadonoše
Listopadové události jsou tedy skutečně ovlivněny velmi širokým spektrem archetypů – od Průvodce, který nás vede k novému pochopení, přes Ničitele, který boří staré struktury, až po Léčitele, který nám pomáhá uzdravit staré rány. Tato složitá směs archetypů ukazuje, že listopad je obdobím přechodu, kde se spojují staré struktury s novým směrem vývoje, často za cenu nějaké „smrti“ či ukončení.
Shrnutí a společná symbolika
Listopadová období představují přechodová témata – to, co není ani úplně minulostí, ani současností, ale je branou do budoucnosti. Tento časový úsek je tedy místem pro hluboké vnitřní zkoumání a přeměnu, což odráží i listopadový přechod mezi znameními Štíra, který pracuje s hloubkou a transformací, a možným začátkem Hadonoše, kde se setkávají elementy smrtelnosti a znovuzrození.
Další události k posouzení shora uvedeného a kompletnější soupis dějinných událostí najdete zde:
Důležité dějinné události:
• 1. listopad 1800: Napoleon Bonaparte se stal prvním konzulem Francie.
• 1. listopad 1781 – Císař Josef II. vydal patent o zrušení nevolnictví.
• 1. listopad 1973 – Premiéra česko-německého filmu Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka. (Možná úsměvné zařazení premiéry pohádkového filmu, ale toto zpracování bylo pro tehdejší generace skutečně tak mocnou událostí, že film se stal součástí národní kultury především o vánočních svátcích prakticky nedělitelně až do současnosti.)
• 1. listopad 1874 – Český vlastenec Vojta Náprstek založil Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur v Praze.
• 1. listopad 1512 – Veřejnosti byla představena výzdoba stropu Sixtinské kaple, kterou namaloval Michelangelo.
• 1. listopad 1520 – Fernão de Magalhães objevil Magalhãesův průliv.
• 1. listopad 1952 – Na atolu Eniwetok uskutečnily USA první výbuch vodíkové bomby.
• 2. listopadu 998 – Památku věrných zemřelých zavedl opat z Cluny, sv. Odilo: modlení za duše zemřelých v očistci („Dušičky“).
• 2. listopadu 1308 – Všichni členové templářského řádu ve Španělsku byli zatčeni a uvrženi do vězení.
• 2. listopadu 1698 – Skotští osadníci ve velkém přistáli v Panamě, kde založili nešťastnou kolonii Darien Venture.
• 2. listopadu 2000 – Mezinárodní vesmírná stanice přijala první stálou posádku.
• 3. listopadu 1957 – Sputnik 2 vynesl do kosmu psa Lajku, první zvíře ve vesmíru.
• 4. listopad 1737 – Teatro di San Carlo, nejstarší stále existující operní scéna v Evropě, bylo otevřeno v Neapoli na královy jmeniny operou Domenica Sarra Achille in Sciro na libreto Pietra Metastasia.
• 4. listopad 1922 – V Egyptě objevil britský archeolog Howard Carter vchod do hrobky krále Tutanchamona v Údolí králů.
• 5. listopad 1874 – Konal se první ročník Velké pardubické.
• 5. listopad 1882 – Na pražském Žofíně poprvé zaznělo souborné provedení Mé vlasti Bedřicha Smetany.
• 5. listopad 1985 – Pod podlahou zámku v Bečově nad Teplou na Karlovarsku nalezli kriminalisté jednu z nejcennějších památek na území České republiky – románský Relikviář svatého Maura pocházející ze 13. století.
• 5. listopad 1992 – V pražské nemocnici Na Homolce byl uveden do běžného provozu Leksellův gama nůž, zakoupený za 100 milionů korun z dobročinné sbírky Konto Míša organizované Nadací Charty 77 (první zkušební operaci provedl krátce předtím, 26. října téhož roku).
• 5. listopad 1414 – V Kostnici byl zahájen kostnický koncil, v jeho průběhu byl mimo jiné souzen a upálen Jan Hus a sesazen papež Jan XXIII.
• 5. listopad 1605 – V Anglii bylo odhaleno Spiknutí střelného prachu, zajat jeho organizátor Guy Fawkes.
• 6. listopad 1611 – Vymřel rod pánů z Rožmberka (Petrem Vokem v Třeboni).
• 7. listopadu 1917: Říjnová revoluce v Rusku, která vedla k pádu carského režimu a vzniku Sovětského svazu.
• 9. listopad 1989: Pádem Berlínské zdi začíná proces pádu komunismu v Evropě.
• 8. listopad 1620 – České stavovské protestantské vojsko bylo poraženo v bitvě na Bílé hoře v Praze. Vlády v českých zemích se po ní ujal katolík Ferdinand II. Štýrský.
• 8. listopad 1942 – Operace Torch: vylodění angloamerických jednotek v severní Africe
• 8. listopad 1948 – Při letecké havárii se ztratila nad průlivem La Manche téměř polovina reprezentačního hokejového mužstva Československa.
• 10. listopad 1899 – Mladoboleslavská společnost Laurin & Klement představila veřejnosti motocykl Laurin & Klement Typ 1, první samohybný stroj vlastní konstrukce.
• 10. listopad 1938 – Národní shromáždění schválilo změnu silničního provozu na pravostranný. Skutečně platit nové pravidlo začalo ale až po německé okupaci, což vyvolávalo dojem, že ji iniciovali nacisté.
• 10. listopad 1674 – Nizozemci oficiálně předali New Amsterdam (dnešní New York) Angličanům.
• 10. listopad 1871 – Henry Morton Stanley nalezl ztraceného cestovatele Davida Livingstona poblíž jezera Tanganika.
• 10. listopad 1903 – Mary Andersonová si dala patentovať v Birminghamu v Alabamě stěrače na auto, odstraňující sníh a námrazu, ale svůj vynález nebyla schopná prodat žádné automobilce. Po vypršení patentu se stěrače staly standardním vybavením aut.
• 10. listopad 1938 – V nacistickém Německu proběhl protižidovský pogrom zvaný Křišťálová noc.
• 10. listopad 1970 – Vypuštěn Lunochod 1.
• 11. listopad 1918: Končí první světová válka.
• 12. listopadu 1872 – Bedřich Smetana dokončil práci na své čtvrté opeře Libuše. Opera byla původně určena k zamýšlené korunovaci císaře Františka Josefa I. českým králem.
• 12. listopadu 1885 – Zahájen provoz pražské podolské vodárny zpracovávající filtrovanou vltavskou vodu. Do domů začala být zaváděna pitná voda a z ulic postupně začaly mizet veřejné kašny.
• 12. listopadu 1891 – První vystoupení kvarteta, které profesor Hanuš Wihan složil z posluchačů pražské konzervatoře Karla Hoffmanna, Josefa Suka, Oskara Nedbala a Otty Bergera. V následujícím roce začalo užívat název České kvarteto.
• 12. listopadu 1952 – Založena Československá akademie věd.
• 12. listopadu 1960 – Antonín Novotný znovu složil prezidentský slib. Kvůli nové ústavě ale po svém znovuzvolení sliboval již „věrnost Československé socialistické republice a věci socialismu“.
• 12. listopadu 1964 – První tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný byl podruhé zvolen prezidentem republiky.
• 12. listopadu 1923 – Po nezdařeném puči svrhnout německou vládu (pivní puč) v Mnichově je Adolf Hitler zatčen.
• 12. listopadu 1927 – Lev Davidovič Trockij byl vyloučen ze sovětské komunistické strany, čímž získal Stalin téměř neomezenou moc nad Sovětským svazem.
• 12. listopadu 1982 – Jurij Vladimirovič Andropov se po úmrtí Leonida Brežněva stal generálním tajemníkem ÚV KSSS.
• 13. listopad 1620 – Po prohrané bitvě na Bílé hoře podalo 201 účastníků českého stavovského povstání prosbu císaři Ferdinandu II. Habsburskému o milost. Císař všechny žádosti nekompromisně zamítl.
• 13. listopad 1992 – Zánik Československa: Federální shromáždění přijalo zákon o dělení majetku ČSFR.
• 13. listopad 1872 – Francouzský malíř Claude Monet maluje svůj první impresionistický obraz Imprese, Východ slunce, který dal jméno celému malířskému směru impresionismu.
• 13. listopad 1918 Poslední saský král z rodu Wettinů, Fridrich August III., abdikoval.
• 13. listopad Císař Karel I. poté, co se vzdal habsburského trůnu, odstoupil i z uherského trůnu. Skončila tak vláda Habsburská dynastie, trvající bezmála 600 let, a Rakousko-Uhersko se rozpadlo do několika jednotlivých států.
• 13. listopad 2015 – Během série teroristických útoků v Paříži zahynulo 130 lidí a 368 zraněno, 80 v kritickém stavu.
• 13. listopad 2022 – Během bombového útoku v Istanbulu bylo zraněno více než 80 osob.
• 14. listopad 1918 V Praze proběhla první schůze Revolučního národního shromáždění, kde byla vyhlášena republikánská forma státu, z trůnu sesazena Habsbursko-Lotrinská dynastie, Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prvním československým prezidentem a ustavena první vláda s předsedou Karlem Kramářem. O tomto jmenování se dozvěděl Masaryk telegramem v Americe.
• 14. listopad 1971 – Planetární sonda Mariner 9 dosáhla oběžné dráhy Marsu, čímž se stala první kosmickou lodí, jež se dostala na oběžnou dráhu jiné planety než Země.
• 15. listopad 1906 – Jan Janský přednesl v Praze na schůzi Spolku lékařů českých o svém objevu čtyř krevních skupin
• 15. listopad 1925 – V Československu proběhly parlamentní volby. Největší počet hlasů do 300členné Sněmovny získali agrárníci (13,7 %), hned za nimi se umístili komunisté (13,1 %).
• 15. listopad 1938 – Ministerstvo veřejných prací Československa, oddělení Velitelství stavby dálkových silnic, zasílá na Ministerstvo národní obrany Československa oficiální návrh slova „dálnice“ jako označení pro dálkové silnice; autorem nového označení je štábní kapitán VSDS Ing. Karel Chmel.
• 15. listopad 1939 – Uskutečnil se pohřeb Jana Opletala, jedné z obětí střelby do demonstrantů 28. října 1939.
• 15. listopad 1315 – Bitva v průsmyku Morgarten, kdy spojené síly kantonů Uri, Schwyz a Unterwalden porazily šestkrát silnější vojsko Habsburků, potvrdila nezávislost Švýcarska na Rakousku.
• 15. listopad 1504 – Papež Julius II. založil první biskupství v Americe (bula Illius fulciti).
• 15. listopad 1533 – Španělský dobyvatel Francisco Pizarro vstoupil do peruánského Cuzca.
• 16. listopad 2002 – V čínském provincii Kuang-tung byla poprvé zaznamenána nemoc SARS.
• 16. listopad 2022 – Program Artemis: Kosmická loď Orion odstartovala na misi Artemis I, zahrnující zkušební nepilotovaný let k Měsíci.
• 16. listopad 1918 – Vznikla První Maďarské republiky.
• 16. listopad 1940 – Holokaust: Nacisté uzavřeli varšavské ghetto.
• 16. listopad 1965 – Program Veněra: Sovětský svaz vypustil k Venuši sondu Veněra 3, která se stala první sondou, jež zasáhla povrch jiné planety.
• 16. listopad 1979 – V Bukurešti v Rumunsku byla otevřena první trasa metra.
• 16. listopad 1815 – Napoleon přijel do vyhnanství na ostrov Svaté Heleny.
• 16. listopad 1898 – Francouzský výrobce Piat postavil první jezdící schody v Evropě v londýnském obchodním domě Harrods.
• 17. listopadu roku 3 – Podle raného křesťanského theologa Kléménse Alexandrijského se narodil Ježíš Kristus
• 17. listopadu 1939 Kvůli sérii podzimních studentských demonstrací proti nacistické okupaci vydal říšský protektor Konstantin von Neurath vyhlášku, kterou na dobu tří let uzavřel všech deset českých vysokých škol.
• V Praze, Brně a Příbrami zatkli příslušníci policie a SS množství vysokoškolských studentů. Devět hlavních představitelů studentských organizací bylo ještě téhož dne popraveno, dalších více než 1200 jich bylo později transportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg.
• 17. listopadu 1945 – Vstoupily v platnost Benešovy dekrety 122 a 123/1945 Sb., o zrušení německé univerzity v Praze a německých technických škol v Praze a Brně.
• 17. listopadu 1952 – Založena Československá akademie věd, zrušeny všechny dosavadní vědecké instituce a učené společnosti.
• 17. listopadu 1989 Brutální zásah Veřejné bezpečnosti proti studentské demonstraci v Praze odstartoval Sametovou revoluci.
• 18. listopadu 1862 – V Praze bylo otevřeno Prozatímní divadlo slavnostním představením hry Král Vukašín od Vítězslava Hálka. 1883 Po požáru bylo poprvé otevřeno Národní divadlo v Praze Smetanovou Libuší.
• 18- listopadu 1626 – Bazilika svatého Petra byla vysvěcena v den výročí vysvěcení původního kostela roku 326.
• 18. listopadu 1978 – Kazatel sekty Chrám lidu, Jim Jones, nařídil v Jonestownu svým ovečkám hromadnou sebevraždu.
• 19. listopad 1493 – Na své druhé plavbě přistál Kryštof Kolumbus jako první Evropan na ostrově Portoriko, který pojmenoval San Juan podle Jana Křtitele.
• 19. listopadu 1926 – Trockij a Zinovjev byli Stalinem vyloučeni z politbyra KSSS.
• 19. listopadu 1969 – Apollo 12 přistálo na Měsíci, astronauté Charles Conrad a Alan Bean vystoupili na povrch.
• 19. listopadu 1963 – Tým Jana Navrátila provedl v Brně první implantaci umělé srdeční chlopně v Československu.
• 20. listopadu 1938 – Zástupci Československa a nacistického Německa podepsali protokol o podobě nové státní hranice mezi oběma zeměmi.
• 20. listopadu 1952 – Začal politický proces s Rudolfem Slánským, připravovaný na základě podnětů z Moskvy. Proces trval týden.
• 21. listopadu 1344 – Jan Lucemburský položil základní kámen ke gotické novostavbě katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.
• 21. listopadu 1877 – Thomas Alva Edison oznámil objev fonografu, přístroje, který umí zaznamenat zvuk.
• 21. listopadu 1783 – Jean-François Pilâtre de Rozier a baron François Laurent d’Arlandes uskutečnili první volný let balonem bratrů bratrů Montgolfierových.
• 21. listopadu 1916 – Potopení lodě Britannic, sesterského plavidla Titanicu.
• 22. listopadu 1897 – V Čechách byl natočen první hraný film Hořický pašijový film pořízený americkou produkcí. Jednalo se o hodinový záznam monumentálních pašijových her v Hořicích na Šumavě.
• 22. listopadu 1963 – V Dallasu v Texasu byl zavražděn americký prezident John F. Kennedy.
• 22. listopadu 2004 – V reakci na zfalšování prezidentských voleb na Ukrajině začala tzv. Oranžové revoluce, jež vyústila v opakování voleb a vítězství Viktora Juščenka nad Viktorem Janukovyčem.
• 23. listopadu 1991 – Freddie Mercury, frontman kapely Queen, veřejně oznámil, že má AIDS. Den poté zemřel.
• 23. listopadu 1620 – Přestřihnutím lejstra Majestátu na náboženskou svobodu a spálením pečeti zrušil císař Ferdinand II. svobodu víry v Království českém, kterou jeho předchůdce Rudolf II. potvrdil roku 1609.
• 24. listopadu 1859 – Charles Darwin publikoval O původu druhů (The Origin of Species).
• 25. listopadu 1989 Mši svatou při příležitosti svatořečení Anežky České ve Svatovítské katedrále celebroval kardinál František Tomášek. Papež Jan Pavel II. ji svatořečil 12. listopadu 1989.
• 25. listopadu 1915 – Albert Einstein prezentoval konečnou verzi gravitačního zákona, známého jako obecná teorie relativity, v Pruské akademii věd.
• 26. listopadu 1922 – Howard Carter a Lord Carnarvon se stali prvními lidmi, jež vstoupili do hrobky faraóna Tutanchamona po jejím uzavření před více než 3000 lety.
• 27. listopad 2002: Vstup České republiky do NATO.
• 27. listopadu 1942: Francouzská vláda vedená Vichy a francouzské námořnictvo potopilo v Toulonu většinu plavidel, aby nepadla do německých rukou.
• 27. listopadu 1955: Spojené státy vybudovaly svou první termonukleární zbraň, vodnou bombu.
• 27. listopadu 1938: Nacistická moc v Německu provádí noci železného plánu, během které antisemitické útoky způsobily škody a destrukci židovských obchov, synagog a domov.
• 27. listopadu 1095 – Na koncilu ve francouzském Clermontu pronesl papež Urban II. emotivní řeč, v níž vyzval ke křížové výpravě a „ochraně božího hrobu“ v Jeruzalémě.
• 27. listopadu 1783 – Britský fyzik John Michell informoval Královskou společnost v Londýně o vlivu gravitace na světlo a popsal poprvé černé díry ve vesmíru.
• 28. listopadu 1414 – Kostnický koncil: Jan Hus byl zatčen v Kostnici.
• 28. listopadu 1695 – V Plzni byl popraven Jan Sladký Kozina, vůdce rebelů při Chodském povstání.
• 28. listopadu 1905 – V celé zemi proběhla generální stávka za všeobecné volební právo. V monarchii demonstrovaly statisíce lidí, z toho 100 000 v Praze.
• 28. listopadu 1908 – První autobusová havárie v zemích Českých u Pardubic.
• 28. listopadu 1943 – V íránském hlavním městě Teheránu začala Teheránská konference – první setkání hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie během druhé světové války.
Symbolika a archetyp Hadonoše, shrnutí
Na základě uvedených události bychom mohli odhadovat, že Hadonoš se propojuje s několika archetypy, jež z něj činí klíčový prvek proměny, léčení a průchodu mezi světy. Toto znamení kombinuje:
– Přechod a Průvodce mezi světy: Archetyp průvodce mezi světy, znamení přechodu z temnoty k vnitřnímu světlu, transformace a proměny. Hadonoš zastupuje ty, kdo se odváží projít neznámými hlubinami a čelit svým stínům.
– Hluboké pravdy a transformace: Hadonoš symbolizuje cestu léčení skrze sebepoznání a přijímání vlastních slabin a nedokonalostí. Tento archetyp objevuje hlubší vrstvy života, kde jsou skryté pravdy a síly, které formují naši psychiku.
– Spojení s pradávnými tajemstvími: Na rozdíl od jiných znamení, která mohou být spíše zaměřena na konkrétní sféry života, Hadonoš přináší spojení s pradávnými a neprobádanými energiemi, které odhalují smysl života i smrti.
Element Hadonoše: Vzduch
Hadonoš zřejmě spadá do vzdušného elementu, který mu dodává schopnost procházet mezi různými rovinami vědomí. Spojení se vzdušným elementem podporuje lehkost a spojení s intuitivním a spirituálním poznáním, což jsou kvality nezbytné pro práci se skrytými aspekty existence.
Vládce znamení: Pluto a Neptun
Pravděpodobným vládcem Hadonoše je Pluto, planeta transformace, tajemství a mystické hloubky. Pluto ztělesňuje konfrontaci s neviděným, temným, ale přináší i možnost obnovy. Neptun může v tomto případě sloužit jako spoluvládce, protože zastupuje intuitivní vnímání a propojení s dimenzemi mimo každodenní realitu.
Polarita: ženská, záporná energie
Dle závěrů by Hadonoš pravděpodobně odpovídal ženské, tedy záporné polaritě. Reprezentuje klidné přijímání a hluboké vhledy, vnímavost a splynutí s neviděnými energiemi.
Význam v praxi a inspirace pro moderní astrologii
Hadonoš přináší nové perspektivy pro práci s karmou, rodovou pamětí a energetickými „otisky“. Symbolizuje hluboké pravdy ukryté v podvědomí, jež překračují rámec racionálního světa. Hadonoš tedy podporuje přijetí všech složek bytí a čelí skrytým vrstvám naší minulosti.
Mytologický základ a pověsti o Hadonošovi
Základem je mýtos o Asklépiovi, bohu medicíny a lékařství, který měl moc léčit a oživovat mrtvé. Podle legendy jej Zeus zabil bleskem, aby narušil Asklépiovu schopnost překračovat hranice mezi životem a smrtí, ale zároveň ho umístil na oblohu jako souhvězdí Hadonoše. Tento příběh vyzdvihuje Hadonoše jako nositele léčení, poznání, ale i nebezpečí.
Archetypální významy
– Léčitel a transformátor: Hadonoš jako lékař a průvodce pracuje s energiemi, které mohou být nebezpečné, ale zároveň dávají moc překonávat temné stránky lidské existence.
– Strážce mezi světy: Hadonoš symbolizuje ty, kdo v sobě najdou odvahu přejít temnotou a pracují s hlubokým uvědoměním pravd, které ostatní běžně nevidí.
– Vyrovnání se s destruktivní silou: Stejně jako Asklépios pracuje Hadonoš s potenciálně ničivými energiemi, ačkoli s vědomím, že znalosti mají svou cenu a rizika.
Symbol a značka
– Had kolem hole: Tradiční symbol lékařství je také jedním ze znaků Hadonoše jakožto patrona léčení a přerodu.
– Šestiúhelníkový tvar s hadem či spirálou: Tento symbol by vyjadřoval propojení a vzájemné propojení různých energetických sil.
Hadonoš je fascinující a pozapomenutý aspekt zvěrokruhu, který může astrologii obohatit o nové pohledy na transformaci, léčení a přijímání bytí ve všech jeho rovinách.
Některé osobnosti narozené v období od 1. do 28. listopadu, tedy v období Hadonoše:
- Alfred L. Wegener: Alfred L. Wegener, narozený 1. listopadu 1880, byl německý meteorolog a geofyzik, který je známý svým teorií pohybu kontinentů. Jeho teorie, známá jako teorie kontinentálního driftu, byla revoluční a změnila naše chápání geologických procesů.
- Marie Curie: Marie Curie, narozená 7. listopadu 1867, byla polská a francouzská fyzička a chemička, která se proslavila svým výzkumem radioaktivitě. Je jediná osoba, která získala Nobelovu cenu ve dvou vědeckých oblastech – fyzice a chemie. Její práce ovlivnila mnoho oblastí vědy a medicíny, a její odhodlání a vědecká zvědavost jsou skvělým příkladem osobního růstu a transformace.
- Hermann Rorschach (8. listopadu 1884): Švýcarský psychiatr a psychoanalytik, který je známý především díky Rorschachovu testu, což je psychodiagnostický nástroj používaný k hodnocení osobnosti a emočního fungování.
- Carl Sagan (9. listopadu 1934): Americký astronom, astrofyzik a popularizátor vědy. Přispěl k výzkumu mimozemského života a byl významným autorem a televizním moderátorem, který přiblížil vědu široké veřejnosti.
- Frederick Banting (14. listopadu 1891): Kanadský lékař a vědec, který objevil inzulin. Jeho objev byl revoluční pro léčbu diabetu a Banting získal Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu.
- Patrick Maynard Stuart Blackett: Patrick Maynard Stuart Blackett, narozený 18. listopadu 1897, byl britský experimentální fyzik, který získal Nobelovu cenu za fyziku za své výzkumy kosmických paprsků a oblačných komor. Jeho práce na kosmických paprscích a palaeomagnetismu přispěla k rozvoji moderní fyziky.
- Bill Nye (27. listopadu 1955): Americký inženýr a popularizátor vědy, známý ze svého pořadu „Bill Nye the Science Guy“. Je významný svou schopností popularizovat vědu a zvědavostí.
- J. Ernest Wilkins Jr. (27. listopadu 1923): Afroamerický fyzik, matematik a inženýr, který se stal jedním z prvních afroamerických Ph.D. v matematice. Jeho práce na radiacech a jaderné fyzice byla klíčová pro kosmické a jaderné výzkumy.
- Dora Dougherty (27. listopadu 1921): Americká pilotka a letecká psycholožka, která dosáhla několika světových rekordů v letectví. Její výzkum v oblasti pilotního výkonu a návrhu kokpitů byl významný pro leteckou bezpečnost.
Všimněme si několika společných archetypálních nití, které by mohly potvrdit souvislosti s tím, na co jsem u charakteristik, významů a archetypů Hadonoše už upozornil:
Archetypální charakteristiky:
1. Objevitelé a inovativní myslitelé: Většina těchto osobností překonala zažitá přesvědčení. Marie Curie otevřela nové dimenze ve fyzice a de facto i souvisejících oborech, Alfred Wegener přinesl teorii kontinentálního driftu, která byla tehdy revoluční. Tato schopnost „prolomení“ a radikálního posunu vpřed je zřetelným archetypem Hadonoše.
2. Léčitelé a ti, kteří zachraňují nebo obnovují život: Frederick Banting, objevitel inzulinu, a Hermann Rorschach svým dílem přispěli k hlubšímu porozumění lidského zdraví — fyzického i psychického. Tento léčebný aspekt připojuje Hadonoše k archetypálnímu léčiteli, který překračuje hranice běžného vnímání a přináší transformaci skrze poznání.
3. Vize mimo konvenční rámec: Carl Sagan, Bill Nye nebo Patrick Maynard Stuart Blackett nejen přinesli nová poznání, ale měli také dar sdílet své objevy se širokou veřejností. Tento prvek „průvodcovství“ a schopnosti inspirovat ostatní opět rezonuje s Hadonošem jako archetypem spojení mezi světem poznání a lidmi, kterým nabízí pochopení hlubších pravd.
4. Riziko a oběť: Dora Dougherty a Ernest Wilkins Jr. jsou příklady odhodlání, navzdory rizikům a překážkám. Hadonošův archetyp zahrnuje přechod přes neznámé a vyžaduje odvahu jít cestou nepoznanou. To poukazuje na aspekt, kdy jedinec může vystoupit proti konvenčním limitům společnosti nebo vědy a přijmout rizika, která to nese.
Vhled do vládců a živlu
U těchto osobností můžeme hledat stopy a souvislosti s Plutem a vzdušným elementem. Jejich objevy a příspěvky odhalily neviděné aspekty věcí (Pluto) a přitom přesáhly hranice běžného vnímání a přivedly lidstvo k širšímu chápání (vzduch).
Z těchto osobností a jejich životních cest lze potvrdit, že archetyp Hadonoše není pouze o „odhalování“ a transformaci; zahrnuje i předávání a hluboké porozumění komplexním tématům, což je přesně role, kterou ve zvěrokruhu může zastávat — jako symbol evoluce lidského myšlení a léčebné síly ducha.
Protože všechny tyto poznatky jsou nové, je seriózní uvést také případné rozpory a pochybnosti
1. Otázka historického a symbolického umístění Hadonoše
Možná pochybnost: Argument o existenci Hadonoše mezi Štírem a Střelcem je založen na novodobém pozorování oblohy a názvu souhvězdí. Historicky však nebylo ve zvěrokruhu znamení Hadonoše zahrnuto – není doložen jeho symbolický význam z klasických zdrojů. To může vyvolat otázky, proč by měl být dnes dodatečně začleněn. Pokud astrologie celá tisíciletí fungovala bez Hadonoše, co konkrétně nyní potvrzuje, že má být začleněn do zvěrokruhu o 12 znameních?
Odpověď: Objevování nových aspektů oblohy i lidského vědomí přináší nutnost adaptace astrologie – podobně jako v historii bylo přidání planet Uran, Neptun a Pluto. Hadonoš může reprezentovat nový archetyp transformace, který se ukazuje v současném vývoji lidského vědomí. Navíc, astrologii lze chápat i svým způsobem jako umění. Umění výkladu a práce s archetypy, analogiemi, souvztažnostmi a příběhy. A úkolem každého umělce by mělo být přece i posouvat hranice, tak proč to nezkusit?
2. Vzdušný a vodní element Hadonoše
Možná pochybnost: Kombinace vzdušného elementu Hadonoše, s podpůrným vlivem vody, se může zdát nelogická, neboť jsou to dva elementy s odlišnou povahou. Proč by měl mít Hadonoš vliv dvou nesourodých elementů? Jaké astrologické důvody ospravedlňují tento kombinovaný vliv?
Odpověď: Protože Hadonoš představuje přechod mezi polaritami (světlem a tmou, vědomýma nevědomým), je jedinečně komplexní. Vzdušný element reprezentuje jeho pohyb mezi myšlenkami a intuicí, zatímco voda přináší hloubku emocí, které symbolizují transformaci. Tato kombinace tvoří základ přechodového archetypu.
3. Symbolika a archetyp Hadonoše
Možná pochybnost: Symbolika „průvodce mezi světy“ je již běžně připisována Neptunu nebo Plutu. Hadonoš by tak mohl být vnímán jako přebytečný archetyp, který jen zdvojuje symboliku těchto dvou planet. Pokud je Hadonoš „průvodcem mezi světy“, jak se odlišuje jeho archetypální význam od toho, co již pokrývají planety jako Pluto a Neptun?
Odpověď: Hadonoš jako znamení nepředstavuje konkrétní planetu, ale spíše konkrétní část zvěrokruhu, která odráží transformaci a léčení. Plutonická či Neptunská témata jsou tedy v Hadonoši prohloubena spíše na úrovni každodenních zkušeností než jen na abstraktní úrovni. Tímto je Hadonoš spíše archetypem přechodu mezi emocionálním a intelektuálním pojetím proměn.
4. Historické a kulturní přijetí Hadonoše
Možná pochybnost: Hadonoš není součástí žádného velkého historického astrologického systému – zůstává otázka, jak reálné je jeho přijetí v rámci současné astrologie. Pokud historicky nebyl Hadonoš součástí zvěrokruhu, jak by jeho dnešní zavedení ovlivnilo konzistentnost astrologických výkladů?
Odpověď: Zavedení Hadonoše by mohlo představovat revoluci v astrologii, podobně jako když byla přijata astrologická zkoumání Uranových a Neptunových vlastností po jejich objevení. Moderní astrologie musí brát v úvahu nové objevy, které rozšiřují naše vnímání psychiky a osobnostního růstu. Připomeňme, že například objev Pluta, tedy 18. únor 1930, není tak dávno.
5. Vládci Hadonoše
Možná pochybnost: Volba Pluta a Neptunu jako vládců Hadonoše by mohla být kontroverzní, neboť Pluto již vládne Štíru a Neptun Rybám. Argumentace, že právě tyto dvě planety vládnou Hadonošovi, by mohla vypadat jako opakování vlivů. Proč by měl mít Hadonoš dva vládce a jak se jejich vliv odlišuje od jejich vlivů ve Štíru a Rybách?
Odpověď: Pluto ve Štíru pracuje s destrukcí a regenerací, zatímco v Hadonoši by jeho vliv byl zaměřen na transformaci a integraci. Neptun v Rybách vede ke sjednocení a spirituálnímu rozpuštění, zatímco v Hadonoši pracuje s překonáváním iluzí. Každá planeta se tak může projevovat jinak v různých znameních podle příslušné symboliky. V době sepisování tohoto textu jde v případě vládců o prvotní odhad, který může být postupem doby ověřen nebo naopak vyvrácen.
6. Archetypální význam „léčitele“ a „průvodce“
Možná pochybnost: „Léčitel“ a „průvodce mezi světy“ jsou archetypy, které by se daly přisoudit i jiným znamením a planetám. Hadonoš zde tedy nemusí mít nezastupitelnou roli, což by mohlo zpochybnit jeho potřebnost. Jak se odlišuje archetyp Hadonoše od léčitelů jako například Chiron či archetypických přechodových postav Ryb nebo Vodnáře?
Odpověď: Chiron představuje léčitele zranění; Hadonoš však pracuje s hlubší transformací skrze „život a smrt“ v metaforickém slova smyslu. Vzdušný aspekt Hadonoše navíc přináší neustálý pohyb mezi stavy, což Chiron ani Ryby či Vodnář nemohou plně obsáhnout. Chiron, jako „přemosťující“ těleso mezi Saturnem a Uranem, se v podstatě chová jako archetypový „outsider“ a zůstává jakoby na hraně naší soustavy. Naproti tomu Hadonoš by jako znamení měl působit uvnitř zvěrokruhu, přímo mezi přirozenými planetárními energiemi a znameními.
7. Události se dějí a osobnosti se rodí i v jiných znameních
Na tyto a další osobnosti a na historické události ale může někdo namítnout, že takové a podobné se dějí i v období jiných znamení? Ano, dějí. Hadonoš si nečiní právo být jediným, přesto je zvláštní, že naprosto neoddiskutovatelné dějinotvorné události, které skutečně změnily svět, se v tak hojné míře udály (případně osobnosti narodily) právě v tomto období.
Co dál se v souvislosti s událostmi a osobnostmi dá vystopovat:
1. Unikátní tematický vzorec:
– Mnohé události a osobnosti spjaté s obdobím Hadonoše se nevztahují jen k výjimečnosti jako takové, ale spadají do zvláštní kategorie „hraničních témat.“ Vystupují zde prvky průkopnictví, odhalování hlubších a často temnějších pravd (vědeckých, společenských nebo duchovních), transformace, léčitelství a objevitelství. Hadonoš by tedy mohl symbolizovat období, kdy jsou lidé zvlášť náchylní k „průchodům“ do nové dimenze poznání — metaforickým i doslovným.
2. Archetyp přechodu a transformace:
– Hadonoš představuje archetyp „průvodce mezi světy“ a jeho období může lidem přinášet zvláštní energii a otevřenost pro posuny, které vyžadují překročení běžného myšlení nebo přijetí hloubkových proměn. Jiná znamení mají své vlivy, ale málokteré z nich je tak úzce spjato s *přechodovým archetypem*, s „mosty“ mezi známým a neznámým, mezi životem a smrtí, vědou a mystikou.
3. Kolektivní transformace a zlomové události:
– Hadonoš může být chápán jako symbol kolektivních změn a transformace, které se vztahují k celé společnosti, nejen k jednotlivcům. Mnohé z událostí tohoto období jsou dějinotvorné právě proto, že zasahují celé národy nebo světové struktury (např. objevy ve vědě, politické a kulturní zlomy). Toto je významný argument — zatímco jednotlivá znamení mohou ovlivnit životy a osudy osob, Hadonoš může vyvolávat dějinné pohyby, které jsou zvlášť nápadné svou hloubkou a důsledky.
4. Role Hadonoše jako inspirace pro individuální i kolektivní růst:
– Přijetí Hadonoše do zvěrokruhu neznamená zmenšení významu ostatních znamení, ale obohacení astrologického systému o archetyp, který odpovídá i prožitkům moderního člověka, který čelí náročným výzvám a transformacím. Hadonošova role může vést k hlubšímu pochopení krizových období, která, ačkoliv náročná, mají potenciál změnit svět k lepšímu.
Význam Hadonoše není v monopolizaci velkých změn, ale v tematickém zaměření na hluboké přerody a posuny, které jiné znamení nemusí ve stejné intenzitě ztělesňovat.
